Stejnojmennou anketu uspořádala v roce 1922 redakce časopisu „Letectví”. V čem se představy tehdejších leteckých odborníků shodují s dnešní realitou? To se dozvíte v následujícím příspěvku.
Vilém Stanovský
Velitel vojenské vzduchoplavecké školy
Nemusíme zapírat, že před třemi lety hlavně u nás převládal názor nepříliš příznivý k otázkám leteckým. Všeobecně se nevěřilo v užitečnost letadel pro mírový život hospodářský. Dnes celá věc se jeví jinak. Pokroky dosažené dopravním letectvím a pokroky, které můžeme s důvěrou očekávati, ukazují nám letectvo jako činitele velmi silného, o jehož účelnosti a vlivu na vzájemné styky národů a krajů vzdálených nemůžeme pochybovati.
Zodpověděti Vaši otázku, jak si představuji letadlo budoucnosti, považuji za odvážné, jako všechny předpovědi do budoucna, zvláště v tak mladém oboru, jehož pokrok jest podmínkou jeho existence. Nicméně vzduchoplavba, jejiž dostatečně pokročilá a bez veliké obavy chybného předvídání můžeme v hlavních rysech naznačiti letadlo blízké budoucnosti, které bude pravděpodobně rozlišné od typů nynějších. Do určité míry mohou nám býti vodítkem pokroky docílené na pozemních a vodních dopravních prostředcích.
Žádné letadlo budoucnosti nebude asi vyhovovati všem účelům, ku kterým přijde letadlo v úvahu, nýbrž tak jak máme různé druhy v pozemních a vodních dopravních prostředcích, tak budeme míti různé druhy letadel přizpůsobených k úkolům, k nimž budou použita.
Dopravní letadlo na trati Praha – Paříž bude míti asi málo společného se vzdušným transatlantikem na trati Paříž – New York a tento zase bude se lišiti od letadla na trati New York – San Francisco. Již uvedením těchto tří tipů dopravních letadel, používaných ovšem za jiných okolností a ponecháním letadel válečných a sportovních stranou, stává se zřejmým, že nestačí pojednávati o letadle, nýbrž o více letadlech budoucnosti.
Jaká budou tato letadla? Jedno-, dvou-, nebo mnohoplošníky? Budou poháněna neznámým zdrojem síly. Budou jejich křídla tlustého neb tenkého profilu? Bude konstrukce těchto letadel dřevěná, z části dřevěná a kovová, neb úplně kovová, či bude používána každá za jiných okolností a k jiným účelům?
Pro dopravu na veliké vzdálenosti bude to pravděpodobně jednoplošník nezvyklé velikosti s křídly vysokého profilu, jejichž rozměry dovolí pojmouti kabiny pro cestující a strojovny v letu snadno přístupné. Každá vrtule bude poháněna skupinami dvou až čtyř motorů, dávající určitou reservu hnací síly, což omezí nouzová přistání v případě poruchy i určitého počtu motorů.
Letadla pro tratě do 1000 km budou jedno- nebo víceplošníky, od dnešních typů lišící se snad jenom konstrukcí a aerodynamicky dokonalejším provedením. Opatřená jednou až dvěma vrtulemi, které budou poháněné skupinami dvou až čtyř motorů z důvodů výše uvedených.
Kovová konstrukce, ku které se dosud přihlíželo s oprávněnou nedůvěrou, jest určena, aby byla přijata pro většinu letadel. Usnadní provedení letadel aerodynamicky dokonalejších bez úkoru na pevnosti, která nebude vážně trpěti změnami počasí a vyžadovati bezpodmínečně nákladných hangárů.
Ekonomická vzdušná doprava bude jen tenkráte možna, bude-li pravidelná. Letadlo musí býti schopné odlétnouti kdykov a jsouc jednou ve vzduchu dosáhnouti předem vytčeného místa. Dosavadní výzbroj není tak dokonalá, aby umožnila bezpečnou vzdušnou dopravu za každých atmosférických okolností. (Mlha a noc)
Pilot je dosud nucen ustoupiti rozkáceným živlům, nechce-li vydati sebe a svou posádku záhubě.
Nouzová přistání přípustná pro letadla válečná a sportovní, která se posadí kdekoliv, jsou velkým nebezpečím pro veliká dopravní letadla.
Sebe dokonalejší letadlo, pokud bude potřebovati určitou rychlost při vzletu a přistání a pokud překročení minima rychlosti bude proň hrozícím nebezpečím, bude bezpečným jenom v rukou pilota…budoucnosti, jehož odvahu řídí bezpodmínečně rozum a který si je dobře vědom, co může a nesmí.
Dosud nevyřešené otázky navigace, nespolehlivost motoru, výchova pilota jsou problémy, které musí býti řešeny, aby vzdušná doprava mohla existovati.
Během posledního roku docílené výsledky v tomto směru jsou nám zárukou, že tyto zdánlivé nepřekonatelné překážky budou určitě zdolány.
Co však se nám zdá dnes jistým neb pravděpodobným nemusí tím býti již zítra, neboť lidský pokrok má divné choutky. Jednou jest zdlouhavý, příště rychlý. Působí naň věda a jiné náhodné okolnosti. Nemůžeme jej předháněti, zvláště ve věcech vzduchoplaveckých, kde přespřílišný chvat je nebezpečný a dovoluje dosud nezkroceným živlům vybírati krvavou daň. Kdo může dnes tvrditi, že v blízké době nějaký vynález nezvrátí úplně dnešní systém vzduchoplavby a nenahradí jej jiným, který dopomůže vzdušné dopravě k rozmachu, o kterém ještě dnes nemáme ani zdání? V tom směru lidský duchu má ohromné pole činnosti. Zde sebe větší optimismus a fantasie jsou přípustny.
Docílené pokusy s helikoptérou, pokud vyšly na veřejnost, jsou sice prakticky nepatrné, přece však naznačují, že v tom směru se docílí více. Výsledky nedávno konaných závodů plachtových letadel zburcovaly celý letecký svět a rozšířily jeho pole, působnost a bádání.
Nechci ukončiti, aniž bych se nezmínil o významu letadel budoucnosti po stránce vojenské.
Účelnost letadla na počátku poslední války stále podceňovaná, stávala se rychle zřejmější. Pověřování ho úkoly stále rozsáhlejšími a důležitějšími mělo za následek překotný vývin letectva. Ke konci války letectvo zaujalo úplně zaslouženě místo mezi hlavními zbraněmi. Bez jeho součinnosti se již ani nepočítalo na úspěch v boji. Letectvo nejenom že se ukázalo, co oko armády, výborný spojovací a řídící prostředek, ale svou ničivou silou jako prvotřídní útočná zbraň, která může zasáhnouti nepřítele v bodech nejcitlivějších a okamžicích rozhodujících.
Docílené pokroky letectva během války a pokroky které můžeme s jistotou předvídati v blízké budoucnosti ukazují, že letadla stanou se zbraní rozhodující a jak na zemi, tak na moři vynutí si nové methody válčení. Válka napřed na zemi, pan na moři, rozšíří se ještě více ve vzduchu, před zdánlivé snahy k jejímu zamezení.
Nové methody budoucích válek, kde letadlo bude hráti hlavní úlohu, vedou nás k dohadům, o jejichž možnosti nesmíme pochybovati a které jsou také dostatečnými důvody, aby celý svět se co nejrozhodněji postavil proti zastaralým methodám politických styků, které vedou k násilnému řešení i malicherných sporů.
Ohromná ničivá síla letadel budoucnosti bude udržovati národy v stálém znepokojení. V případě války nezbývalo by lidem než žíti pod zemí a rozdíl v nebezpeční mezi vojáky a civilisty by se zmenšil, neboť i ten nejdokonalejší „ulejvák“ by nebyl nikde v bezpečí, což by si měli uvědomiti ti, kdo války způsobují, ale život v nich nemíní riskovat.
Ovládání vzduchu staví národy před palčivý problém, aby nestavěly zájmy národa nad zájmy lidstva, aby se zřekly všeho imperialismu, nechtějí-li učiniti chloubu lidského pokroku – vrahem lidstva.
LETECTVÍ / roč. 1922 / č. 2/ str.25-26