fbpx

Odešel Tomáš Frinta, plachtařský závodník, instruktor a dobrá duše

Rodák z Liberce Ing. Tomáš Frinta (*19. 11. 1970–21. 5. 2021) žil plachtěním a byl nepřehlédnutelnou postavičkou plachtařských akcí a závodů po celé ČR.

Letecký život Tomáše Frinty byl neodmyslitelně spojen s Aeroklubem Hodkovice nad Mohelkou. S létáním zde na kluzácích začal v roce 1986 a s kluzáky byl spojen celý jeho aktivní letecký život.

Jako aeroklubový technik působil v Hodkovicích od začátku devadesátých let a s menšími přestávkami vykonával funkci technika až do současnosti. Jeho rukama prošly nejen kluzáky a motorové letouny v klubu, ale řada také velká soukromých “strojů”. Neváhal kdekoliv a kdykoliv rázně vyhodnotit pilota za nesprávnou obsluhu letadla, za což si (a také díky menšímu vzrůstu) vysloužil přezdívku Zloprcek. Tomáš byl vyhlášený jako pečlivka a díky technickým znalostem a špičkové znalosti němčiny pomohl do ČR s dovozem mnoha soukromých strojů.

V roce 1994 se stal plachtařským instruktorem a začal se aktivně zapojovat do výcviku nových plachtařů. Vedle instruktorské činnosti se stal i pravidelným účastníkem plachtařských soutěží.

Po skončení aktivního soutěžního létání se práce s mládeží a podpora mladých plachtařů se stala jedním z hlavních těžišť Tomášovi činnosti. Mladé plachtaře popichoval k lepším výkonům a nezištně půjčoval svoji ASW-19 se znakem CF mladým pilotům klidně na celou sezonu. Nejednomu plachtaři tak pomohl nastartovat vlastní sportovní dráhu.

Civilní život mimo letectví nebyl, jak už to u pilotů bývá, nijak extra nápadný ani zajímavý. Po ukončení Gymnázia F.X.Šaldy v Liberci v revolučním roce 1989 zahájil studia ČVUT Fakulty elektrotechnické v Praze, kterou úspěšně zakončil v roce 1994. Pracoval v IT kde se zabýval správě řešení na platformě AIX/IRIX a podpoře CAx aplikací pro kolotoč firem kolem automobilky Škoda. Ve volných chvílích se věnoval zvláštní zálibě, při které uplatnil svoji touhu se v něčem pečlivě šťourat, a tou byly opravy starých sloupových a nástěnných hodin. Spoustu jich opravil kamarádům, ale nejlepší kousky si pro sebe vyhledával v inzerátech a bazarech a měl jich doma pěknou sbírku. V roce 2004 o sobě napsal: “A aby jste se nedivili, mám také nějaké záliby: počítače, lenost (strašně rád používám slova: “nechci, nebudu, nemám, neudělám, nepůjčím, nedám”), knihy”.

V Tomáši Frintovi ztrácí letecká komunita dobrého parťáka, který vždy obětavě přiložil ruku k dílu a nikdy nezkazil žádnou srandu.

Modré nebe, 4/8 kumulů a jednoho až dva anděly jako pomocníky, ať ti to tam jde od ruky!